Tam, kde se setkává mnoho lidí, erotické vzrušení nechybí. Účastníci mezinárodního sympozia se setkávají v lepším francouzském venkovském hostinci, doprovázeni lidmi z médií, intelektuální pařížskou smetánkou a nakonec manželským párem. Nechtějí zažít nic jiného než požitkářský víkend. V žádném případě nechtějí všichni vždy to jedno, někteří však ano. Milostnou noc mohou prožít však jen Chevalier a jeho společnice, kteří se ze své rokokové novely Jen jedna noc zatoulali do této smíšené společnosti. Tito dva měli dostatek fantazie a trpělivosti, aby se mohli věnovat svým milostným hrátkám.
„Často jsi mi říkal,“ povídá Věra, „že bys chtěl jednoho dne napsat román, v němž by ani jedno jediné slovo nebylo míněno vážně. Velkou Hloupost Pro Tvoje Pobavení. Obávám se, že ten okamžik právě přišel a chci tě jenom varovat. Dej si pozor.“
Skláním hlavu ještě níže.
„Pamatuješ si, co ti říkala maminka? Slyším ji, jako by to bylo včera: Milánku, přestaň s těmi svými žerty. Nikdo ti nebude rozumět. Urazíš tak všechny a všichni se budou pohoršovat. Vzpomínáš si na to?“
„Ano,“ říkám.
„Varuji tě. Vážnost tě chránila. Nevážnost tě nechá nahého před vlky. A ty víš, co tě čeká, vlci.“
Přeložil M. K.
Svět jako vůle a představa se musí přečíst dvakrát, aby četba dávala vůbec nějaký smysl: s touto větou uvítá Schopenhauer každého, kdo se odváží pokusit se sblížit s jeho hlavním filozofickým dílem. Složité dílo; možná nerealistický, ne však neodůvodněný požadavek. Milan Kundera ani zdaleka nežádá něco podobného. Ale i jeho nový román Pomalost se vyplatí přečíst několikrát ‒ ne proto, že je tak těžký, ale proto, že je tak snadno přístupný a při prvním čtení se mnohé snadno přehlédne.
Pomalost je provázaná, přesně vystavěná, psychologicky nanejvýš podrobná a nádherná knížka o otázce, zda člověk může žít jen pro potěšení a být tak šťastný. Pravděpodobně nemůže.
Tato knížka je jeden dlouhý povzdech. Ale Milan Kundera se nesnaží jej maskovat. Pomalost je spílání médiím a kritika kultury, románové a filozofické pojednání, literárněhistorický exkurz a klíčový příběh. Kundera truchlí nad morální korupcí intelektuálů a ztrátou intimity prostřednictvím televize, pláče nad osudem lásky v době, která zapomněla na její požitky a zná jen smyslů zbavenou extázi, a proklíná tyranii shonu.
Poskytujíc krásnou iluzi lidské velikosti, tragično nám přináší útěchu. Komično je krutější: brutálně před námi odhaluje bezvýznamnost všeho. Předpokládám, že všechny lidské situace obsahují v sobě komický aspekt, který v jistých případech je rozpoznán, přijat, literárně využit, v jiných případech zastřen. Skuteční géniové komična nejsou ti, co nás nejvíce rozesmějí, ale ti, kteří objevují neznámou oblast komična. Dějiny byly vždycky považovány za za výlučné území vážného. A přece existuje komično dějin. Stejně jako existuje (což je velmi obtížné připustit) komično sexuality.
Knihovna Milana Kundery je finančně podporována Jihomoravským krajem a statutárním městem Brnem.
© 2024 Moravská zemská knihovna
