V roce 1967 vydalo nakladatelství Československý spisovatel Kunderův první román Žert, v následujících dvou letech vyšla další dvě vydání. V roce 1968 za něj Kundera obdržel Cenu Svazu československých spisovatelů. Publikování tohoto románu ve Francii v roce 1968 mu zajistilo vstup na pole světové literatury.
Vzpomínám si na Žert. V roce 1985, osmnáct let poté, co poprvé vyšel, zakončil jsem „poznámku autora“ pro jeho nové francouzské vydání slovy: „Dnes už přežvýkávači aktuality zapomněli dávno na pražské jaro i na ruskou invazi. Díky tomuto zapomnění, paradoxně, může se Žert stát znovu tím, čím chtěl vždycky být: románem a ničím než románem.“ (MK v poznámce k NLB)
I ve svém románovém debutu Žert zůstal Milan Kundera tím, kým byl dosud: tragikomikem jedincovy aktivity uprostřed aktivity světa a s tím odborníkem na deziluzi, destrukci a problematizaci hodnot, na nichž staví svůj život jak soudobý člověk, tak soudobá společnost. (…) Žertem napsal Milan Kundera svoje „hoře z rozumu“; jen racionalistickému destruktérovi je možno čistit pole od plevele iluzí, jen racionalistický kritik svede citelně zasahovat říši uskutečňovaného falešného vědomí, a jen racionalistický skeptik může pocítit smutek z praktické bezmoci ratio, z jeho nenahraditelnosti, z jeho jiskřivé analytičnosti, jíž zůstává odepřena harmonie.
Kunderův Žert je v naší próze nejzralejší kritikou doby kultu, ale bylo by nepochopením jeho sémantické výstavby, kdybychom v něm viděli jen rekonstrukci padesátých let, jen odhalování dobových iluzí. Vedle zřejmé historičnosti má tento výborný román ještě další rozměr: je lidským dramatem, které má také své věčné konstanty. (…) Antiiluzivní atmosféra doby mu pomáhala spolubudovat lučavkovitě ironický význam románu a postavit proti absurditě a netečnosti velké lidské znepokojení nad degradací smyslu.
Je to pekelný příběh, jehož cynismus na každém kroku riskuje rozbití hlavy na úskalí ohyzdnosti (…) Žert je románem lidských duší, odcizených pravdě až do posledního úplného zmarnění, vyrabovaných, vykradených sebeklamem a lží své mravní slávy až do poslední nitky lidskosti.
Zdroj: Národní filmový archiv (profil na Youtube)
Film Žert z roku 1968 je adaptací stejnojmenného románu Milana Kundery. Režie se ujal Jaromil Jireš, jedna z klíčových postav české nové vlny. Žert vypráví příběh Ludvíka Jahna, muže, který se pokouší pomstít za křivdu, která mu byla způsobena v jeho mládí. Kvůli lehkovážnému vtipu je Jahn vyhozen z univerzity a vyloučen z KSČ, což zásadně změní jeho život. Film, stejně jako kniha, se zabývá tématy jako je ironie, pomsta a tragikomická povaha lidských osudů, a to vše v kontextu politických represí v komunistickém Československu. Díky své silné vizuální a narativní složce patří Žert mezi klasiky české filmové tvorby a je považován za důležitý příspěvek k historii světového filmu. V srpnu 1971 byl film Husákovým režimem umístěn do trezoru. Znovu byl uveden až v srpnu 1990.
Československá nová vlna
Československá nová vlna označuje generaci československých filmových režisérů a scenáristů, kteří začali tvořit v 60. letech 20. století.
Hnutí bylo ovlivněno různými filmovými proudy, jako byl Free cinema, Francouzská nová vlna, Cinéma vérité a americký underground, které čeští tvůrci vstřebali a interpretovali po svém.
Česká nová vlna představovala důležitý posun v československém filmu a vytvořila autorský filmový styl, který se výrazně odlišoval od tehdejšího oficiálního socialistického realismu.
Kromě Jaromila Jireše sem patří třeba Miloš Forman, Jiří Menzel, Věra Chytilová, Ivan Passer, Jaroslav Papoušek, Antonín Máša, Juraj Herz, Juraj Jakubisko, Dušan Hanák nebo Ester Krumbachová.
Knihovna Milana Kundery je finančně podporována individuální dotací města Brna.
© 2024 Moravská zemská knihovna
